Ježíš uzdravuje náš pohled na bližní

 

Ježíš s učedníky přišli do Betsaidy. Přivedli mu jednoho slepce s prosbou, aby se ho dotkl. On vzal toho slepého za ruku, vyvedl ho ven z vesnice, dotkl se slinou jeho očí, vložil na něho ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?" On pozvedl oči a odpověděl: "Vidím lidi, vidím je jako stromy - a chodí." Potom mu znovu vložil ruce na oči. Tu se mu projasnil zrak, byl uzdraven, takže viděl všechno úplně jasně. Poslal ho domů a řekl: "Ale do vesnice nechoď!" (Mk 8,22-26)


K Ježíši Kristu přivádějí slepého člověka. Sám by k němu nedokázal přijít. Boží milost "používá" naši vzájemnou lásku, kterou jeden druhého přivádíme k Bohu. 'Ježíš vzal slepého za ruku, vyvedl ho ven z vesnice.' Bůh nás často neuzdravuje ihned ze slepoty naší duše. Provází nás životem a vede nás. Někdy nevidíme Boží záměry ihned. Je však důležité, abychom důvěřovali Bohu a kráčeli s ním ruku v ruce, i když nevidíme, kam jdeme. S ním vždycky přijdeme na místo uzdravení, obnovení života.

'Dotkl se slinou jeho očí.' Bůh si používá k uzdravení i paradoxní "metody", které by na první pohled spíše člověku ublížili. Bůh neubližuje. Jeho léčení se vymyká běžným postupům lidí. Na první pohled se nám zdají Boží cesty "zvláštní". Např. přijímat Ježíše pod způsobem chleba v eucharistii na první pohled vypadá "divně", a přitom se tam skrývá tajemství nejhlubší Boží lásky k člověku, Boží blízkost, nepředstavitelná Kristova poníženost. Ve svatém přijímání chce Ježíš  projevovat své milosrdenství a tak se dotýkat nás všech, aby nás uzdravil.

Ježíš se dotýká nemocného. Slepý vnímá Boží dotek, zrak se mu začíná vracet. Ježíš s ním vede dialog. V procesu uzdravování z našeho egoismu Bůh mluví také s námi. My mu popisujeme v modlitbě to, jak vidíme svět, jak vidíme lidi. Ten slepý je neviděl takové, jací ve skutečnosti jsou. My také nevidíme bližního, jak ho vidí Bůh. Ježíš očišťuje náš zrak. Znovu a znovu se dotýká zraku naší duše a my díky jeho moci můžeme jasněji a zřetelněji vidět, s kým prožíváme život a komu máme posloužit naší láskou.


Pane Ježíši, děkuji ti za dar církve, která mě k tobě přivádí.

Děkuji ti za všechny, kteří mi zprostředkovali setkání s tebou.

Prosím, dotkni se i dnes zraku mého srdce,

očisti můj pohled na mé bližní, ať rozeznávám, kým ve skutečnosti jsou,

a ať jim o to více posloužím obětavou láskou.

Děkuji ti, Pane, za uzdravení, kterým mě obdaruješ dnešní den. Amen.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zobrazit všechny komentáře
View all comments
Ježíš uzdravuje náš pohled na bližní

 

Ježíš s učedníky přišli do Betsaidy. Přivedli mu jednoho slepce s prosbou, aby se ho dotkl. On vzal toho slepého za ruku, vyvedl ho ven z vesnice, dotkl se slinou jeho očí, vložil na něho ruce a ptal se ho: "Vidíš něco?" On pozvedl oči a odpověděl: "Vidím lidi, vidím je jako stromy - a chodí." Potom mu znovu vložil ruce na oči. Tu se mu projasnil zrak, byl uzdraven, takže viděl všechno úplně jasně. Poslal ho domů a řekl: "Ale do vesnice nechoď!" (Mk 8,22-26)


K Ježíši Kristu přivádějí slepého člověka. Sám by k němu nedokázal přijít. Boží milost "používá" naši vzájemnou lásku, kterou jeden druhého přivádíme k Bohu. 'Ježíš vzal slepého za ruku, vyvedl ho ven z vesnice.' Bůh nás často neuzdravuje ihned ze slepoty naší duše. Provází nás životem a vede nás. Někdy nevidíme Boží záměry ihned. Je však důležité, abychom důvěřovali Bohu a kráčeli s ním ruku v ruce, i když nevidíme, kam jdeme. S ním vždycky přijdeme na místo uzdravení, obnovení života.

'Dotkl se slinou jeho očí.' Bůh si používá k uzdravení i paradoxní "metody", které by na první pohled spíše člověku ublížili. Bůh neubližuje. Jeho léčení se vymyká běžným postupům lidí. Na první pohled se nám zdají Boží cesty "zvláštní". Např. přijímat Ježíše pod způsobem chleba v eucharistii na první pohled vypadá "divně", a přitom se tam skrývá tajemství nejhlubší Boží lásky k člověku, Boží blízkost, nepředstavitelná Kristova poníženost. Ve svatém přijímání chce Ježíš  projevovat své milosrdenství a tak se dotýkat nás všech, aby nás uzdravil.

Ježíš se dotýká nemocného. Slepý vnímá Boží dotek, zrak se mu začíná vracet. Ježíš s ním vede dialog. V procesu uzdravování z našeho egoismu Bůh mluví také s námi. My mu popisujeme v modlitbě to, jak vidíme svět, jak vidíme lidi. Ten slepý je neviděl takové, jací ve skutečnosti jsou. My také nevidíme bližního, jak ho vidí Bůh. Ježíš očišťuje náš zrak. Znovu a znovu se dotýká zraku naší duše a my díky jeho moci můžeme jasněji a zřetelněji vidět, s kým prožíváme život a komu máme posloužit naší láskou.


Pane Ježíši, děkuji ti za dar církve, která mě k tobě přivádí.

Děkuji ti za všechny, kteří mi zprostředkovali setkání s tebou.

Prosím, dotkni se i dnes zraku mého srdce,

očisti můj pohled na mé bližní, ať rozeznávám, kým ve skutečnosti jsou,

a ať jim o to více posloužím obětavou láskou.

Děkuji ti, Pane, za uzdravení, kterým mě obdaruješ dnešní den. Amen.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zobrazit všechny komentáře
View all comments

Webmisie redemptoristé © 2022

shlédnuto: 109
0
Budeme rádi za Vaše názory, prosím napište komentářx