Byly to naše nemoci, jež nesl,

naše bolesti na sebe vzal,

ale domnívali jsme se, že je raněn,

ubit od Boha a pokořen.

Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost,

zmučen pro naši nepravost.

Trestání snášel pro náš pokoj,

jeho jizvami jsme uzdraveni.

Všichni jsme bloudili jako ovce,

každý z nás se dal svou cestou,

jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Byl trápen a pokořil se, ústa neotevřel;

jako beránek vedený na porážku,

jako ovce před střihači zůstal němý, ústa neotevřel.

Byl zadržen a vzat na soud.

Kdopak pomyslí na jeho pokolení?

Vždyť byl vyťat ze země živých,

raněn pro nevěrnost mého lidu.

(Iz 53,4-8)

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti, že jsi svým křížem vykoupil svět.

Je to zarážející, že farizeové a zákoníci dobře znali Písma, knihu proroka Izajáše, předpovědi o Božím služebníku, Mesiáši, který bude trpět. Ve svých názorech už dopředu nechtěli přijmout takovou vizi svého Spasitele. Záchranu Izraele viděli v politickém vůdci, který vytrhne vládu nad Izraelem z rukou Římské říše a pokoří všechny národy světa pod svoji moc. Znalci zákona museli vědomě přehlížet pasáže proroků, které jim nehrály do jejich představ.

Ježíš, zavalen našimi nemocemi, nemocí duše - našimi hříchy - a také celou bídou lidského života, padá pod křížem. K zemi jej sráží i neochota lidí přijmout pravdu, jaká je.

Vyhýbáním se pravdě o nás samých vlastně naplňujeme pravdivé předpovědi proroků o utrpení Božího Syna, kterého naší neochotou přijmout jeho slovo srážíme k zemi a vytváříme tíhu jeho kříže. Tento třetí pád je pro Ježíše nejtěžší. Pohledem své duše i svého božství se dívá také na ty, kteří ho nikdy nepřijmou jako Spasitele a raději si zvolí věčné odloučení od Božího způsobu života. Svým zatvrzelým přebýváním v hříchu si volí smrt své duše. Tíha vědomí o tom, kolik lidí bude zavržených, byla pro Ježíše nejtěžším břemenem. A to nesl i jejich hříchy, jejich choroby, bolesti, životní trápení. Přijal na sebe utrpení i těch, kteří ho svým životem navěky odmítli.

Pane Ježíši, obdaruj nás milostí, ať jsme ochotni odvrátit se od hříšného jednání. Ať tvá radost z našeho obrácení se přenese v čase do těch chvil, kdy jsi potřeboval sílu vstát z prachu země, do kterého tě přitlačila tíha kříže. Když my sami budeme klesat pod břemenem našich nemocí, smutků, bezradností, hříchů -  obdaruj nás milostí, ať se ponoříme do tvého milosrdenství, které vyvěrá z tvých ran, ve kterých najdeme své uzdravení. Amen.

Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci. Amen.