13. zastavení – Maria přijímá z kříže mrtvé tělo svého Syna

V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu.

Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:

"Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane,
podle svého slova,
neboť mé oči viděly tvé spasení,
které jsi připravil přede všemi národy
světlo, jež bude zjevením pohanům,
slávu pro tvůj lid Izrael."

Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat - i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí." (Lk 2,25 - 35)

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti, že jsi svým křížem vykoupil svět.

Pod křížem, kdy snímají mrtvé tělo Ježíše a Maria jej v slzách objímá, naplňují se slova starce Simeona: tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí. Vyšla najevo neochota představených židovské církve přijmout pravdu o Bohu. Vyšlo najevo, jak se lidé v davu nechají snadno zmanipulovat, aby volali: "Ukřižuj ho". Tváří v tvář Kristu, ranám jeho těla, můžeme my sami vidět, co ve skutečnosti znamená hříchem v sobě zabíjet pravdu, stavět se proti svému svědomí a Božímu hlasu v nás. Maria zblízka vidí následky smýšlení nás lidí.

Místo nenávisti, na kterou by lidsky měla právo, v umučeném těle svého Syna nás Maria s láskou přijímá, i když jsme jí umučili Syna. Hříchem nebičujeme a nekřižujeme pouze Ježíše, ale také Marii. Hříchem zabíjíme i sami sebe a vytváříme v sobě prostředí bez Boha, bez života, bez lásky.

Když Ježíš umíral a řekl své Matce: "Ženo, to je tvůj syn", Maria přijala apoštola Jana a také každého z nás. Porodní bolesti jejího nového mateřství dosáhli vrcholu, když objímala a líbala zmučené tělo svého Syna. V této bolesti, kdy se opět ukázalo vítězství Kristovy lásky nad nenávistí, si nás Maria navždy zamilovala jako děti, které musí chránit a přivést do věčného života mocí svého Syna.

Je tedy na nás, jak přijmeme naši nebeskou Matku Marii. Vždyť Ježíš řekl Janovi, který stál pod křížem: "Hle, tvá matka". A od té doby si ji vzal k sobě. Vezměme si k sobě naši nebeskou Matku. Oslovujme ji v těžkostech i v pokušeních. Ona je útočištěm nás hříšníků zvláště tehdy, když ztrácíme odvahu přiblížit se k Ježíšovi.

Znovu se podívejme zrakem naší duše na Marii, jak objímá mrtvé tělo svého Syna. Přijímejme její slova, která mluví v evangeliu, ve Fatimě, v Lurdech, v Medžugorje. Ona k nám promlouvá: "Udělejte všechno, co vám Ježíš řekne". Podívejme se na desítky obrazů a soch naší Matky po celém světě, která skrze ně prolévá krvavé slzy úzkosti nad naší neposlušností a vyzývá nás k obrácení a smíření s Bohem, vede nás k proměně životního stylu a ke smíření se s druhými. Uposlechněme Mariin hlas a prosme o proměnu našeho života.

Pros za nás Matko, milosti,

ať krev Syna, tvé žalosti,

na nás nejsou ztraceny.

Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci. Amen.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zobrazit všechny komentáře
View all comments
13. zastavení – Maria přijímá z kříže mrtvé tělo svého Syna

V Jeruzalémě žil muž jménem Simeon; byl to člověk spravedlivý a zbožný, očekával potěšení Izraele a Duch svatý byl s ním. Jemu bylo Duchem svatým předpověděno, že neuzří smrti, dokud nespatří Hospodinova Mesiáše. A tehdy veden Duchem přišel do chrámu.

Když pak rodiče přinášeli Ježíše, aby splnili, co o dítěti předepisoval Zákon, vzal ho Simeon do náručí a takto chválil Boha:

"Nyní propouštíš v pokoji svého služebníka, Pane,
podle svého slova,
neboť mé oči viděly tvé spasení,
které jsi připravil přede všemi národy
světlo, jež bude zjevením pohanům,
slávu pro tvůj lid Izrael."

Ježíšův otec a matka byli plni údivu nad slovy, která o něm slyšeli. A Simeon jim požehnal a řekl jeho matce Marii: "Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat - i tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí." (Lk 2,25 - 35)

Klaníme se ti, Pane Ježíši Kriste a děkujeme ti, že jsi svým křížem vykoupil svět.

Pod křížem, kdy snímají mrtvé tělo Ježíše a Maria jej v slzách objímá, naplňují se slova starce Simeona: tvou vlastní duši pronikne meč - aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdcí. Vyšla najevo neochota představených židovské církve přijmout pravdu o Bohu. Vyšlo najevo, jak se lidé v davu nechají snadno zmanipulovat, aby volali: "Ukřižuj ho". Tváří v tvář Kristu, ranám jeho těla, můžeme my sami vidět, co ve skutečnosti znamená hříchem v sobě zabíjet pravdu, stavět se proti svému svědomí a Božímu hlasu v nás. Maria zblízka vidí následky smýšlení nás lidí.

Místo nenávisti, na kterou by lidsky měla právo, v umučeném těle svého Syna nás Maria s láskou přijímá, i když jsme jí umučili Syna. Hříchem nebičujeme a nekřižujeme pouze Ježíše, ale také Marii. Hříchem zabíjíme i sami sebe a vytváříme v sobě prostředí bez Boha, bez života, bez lásky.

Když Ježíš umíral a řekl své Matce: "Ženo, to je tvůj syn", Maria přijala apoštola Jana a také každého z nás. Porodní bolesti jejího nového mateřství dosáhli vrcholu, když objímala a líbala zmučené tělo svého Syna. V této bolesti, kdy se opět ukázalo vítězství Kristovy lásky nad nenávistí, si nás Maria navždy zamilovala jako děti, které musí chránit a přivést do věčného života mocí svého Syna.

Je tedy na nás, jak přijmeme naši nebeskou Matku Marii. Vždyť Ježíš řekl Janovi, který stál pod křížem: "Hle, tvá matka". A od té doby si ji vzal k sobě. Vezměme si k sobě naši nebeskou Matku. Oslovujme ji v těžkostech i v pokušeních. Ona je útočištěm nás hříšníků zvláště tehdy, když ztrácíme odvahu přiblížit se k Ježíšovi.

Znovu se podívejme zrakem naší duše na Marii, jak objímá mrtvé tělo svého Syna. Přijímejme její slova, která mluví v evangeliu, ve Fatimě, v Lurdech, v Medžugorje. Ona k nám promlouvá: "Udělejte všechno, co vám Ježíš řekne". Podívejme se na desítky obrazů a soch naší Matky po celém světě, která skrze ně prolévá krvavé slzy úzkosti nad naší neposlušností a vyzývá nás k obrácení a smíření s Bohem, vede nás k proměně životního stylu a ke smíření se s druhými. Uposlechněme Mariin hlas a prosme o proměnu našeho života.

Pros za nás Matko, milosti,

ať krev Syna, tvé žalosti,

na nás nejsou ztraceny.

Ukřižovaný Ježíši, smiluj se nad námi i nad dušemi v očistci. Amen.

0 0 hlasy
Article Rating
Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Zobrazit všechny komentáře
View all comments

Webmisie redemptoristé © 2022

shlédnuto: 75
0
Budeme rádi za Vaše názory, prosím napište komentářx