Janův otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a pronesl

tato prorocká slova:

„Pochválen bud Hospodin, Bůh Izraele,

neboť navštívil a vykoupil svůj lid!

Vzbudil nám mocného spasitele

z rodu svého služebníka Davida,

jak slíbil od pradávna ústy svých svatých proroků;

zachránil nás od nepřátel,

z rukou všech, kdo nás nenávidí.

Slitoval se nad našimi otci,

rozpomenul se na svou svatou smlouvu,

na přísahu, kterou se zavázal našemu otci Abrahámovi:

že nám dopřeje, abychom mu beze strachu

a vysvobozeni z rukou nepřátel

zbožně a spravedlivě sloužili

po všechny dny svého života.

A ty dítě, budeš prorokem Nejvyššího,

neboť půjdeš před Pánem připravit mu cestu,

dát jeho lidu poznání spásy v odpuštění hříchů

z milosrdné lásky našeho Boha,

s kterou nás navštívil ten, který vychází z výsosti,

aby zazářil těm, kdo žijí v temnotě a v stínu smrti,

a uvedl naše kroky na cestu pokoje." (Lk 1,67-79)

Zachariáš při pohledu na svého narozeného syna Jana je naplněn Duchem svatým a ve svém chvalozpěvu se rozpomíná na Boží slovo, které mu bylo sděleno andělem: "Tvá manželka Alžběta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Mnohé ze synů izraelských obrátí k Pánu, jejich Bohu; sám půjde před ním v duchu a moci Eliášově, aby připravil Pánu lid pohotový." (srv. Lk 1,13-17)

Zachariáš si uvědomil, že se z Božího rozhodnutí stává otcem toho, kdo bude přímým předchůdcem očekávaného mesiáše. Ve svém chvalozpěvu  děkuje Bohu v první řadě za blízký příchod slíbeného Spasitele. Až tehdy, kdy na vlastní oči vidí naplnění jednoho z Božích příslibů, Zachariáš uvěřil Bohu všechno, co mu skrze anděla sdělil.

Jak je někdy těžké Bohu věřit. Jak je těžké uvěřit v úplné odpuštění hříchů ve svátosti smíření, v reálnou přítomnost Ježíše Krista v malé proměněné Hostii a v kalichu proměněného vína. Jak se nám tváří v tvář naší bezmoci někdy zdá Boží slovo vzdálené, Boží moc malá. Často je to pouze naše malá víra, která svazuje Boží všemohoucnosti ruce, aby mohl působit velké věci v našem životě.

Vezměme vážně každé Boží slovo a jeho přísliby. Ať už se to týká našeho života časného i věčného. S vírou otvírejme Písmo a každé Ježíšovo slovo přijímejme s otevřeným srdcem a ochotou měnit podle něj život.

Nebeský Otče, ty jsi mocí svého slova, Ježíše Krista v síle Božího Ducha stvořil svět i nás. Dej nám milost, ať uvěříme v reálnou moc tvého slova také v našem životě. Dej, ať naše víra v tebe roste a naše důvěra ať se upevňuje i tehdy, když nás budeš očišťovat různými životními zkouškami. Amen.